Výživa při plánování těhotenství

Plánování těhotenství je jednou z nejhezčích etap lidského života. Nastávající maminka by měla upravit svoji životosprávu na zdravou a vytvořit nebo upevnit si zdravé návyky. Samozřejmostí je pravidelný spánek a vyloučení kouření, alkoholu a drog. Pokud má budoucí maminka nějaké to kilo navíc, měla by svoji váhu upravit, protože tím zvyšuje pravděpodobnost úspěšného otěhotnění (početí). Z hlediska stravování zcela stačí pravidelná pestrá strava (podobně jako u těhotných).

DOPORUČENÍ ČGPS (Česká gynekologická a porodnická společnost): Každá žena plánující těhotenství by měla minimálně jeden měsíc před otěhotněním doplňovat kyselinu listovou (foláty) v dávce 400 – 800 µg denně.

Výživa v těhotenství

Správná výživa matky je během těhotenství velmi důležitá. Podporuje bezproblémový průběh těhotenství, zdravý a správný vývoj miminka, ale rovněž zdraví matky. Základem správné výživy v těhotenství je pravidelná a pestrá strava. V první polovině těhotenství je nejdůležitější kvalita stravy matky, k zajištění správného příjmu látek nezbytných pro správný rozvoj miminka, a ve druhé polovině těhotenství se přidává i správné množství stravy matky pro růst miminka. Pokud ve Vaší potravě schází dostatek ryb (doporučená denní dávka je 200-300 mg DHA, což odpovídá 2-4 rybím jídlům týdně), doporučujeme i v tomto období užívat produkt s DHA a jódem. Pokud ve vaší stravě schází dostatek ryb (2-4 hlavní jídla týdně) je vhodná suplementace DHA (kyselina dokosahexaenová) v dávce 250 mg denně.

DOPORUČENÍ ČGPS: Každá těhotná žena by měla alespoň po dobu prvních 3 měsíců těhotenství doplňovat kyselinu listovou (folát) v dávce 400 – 800 µg denně.

Výživové energetické požadavky v těhotenství

Tělo matky má zvýšené nároky na příjem živin (bílkovin, cukrů a tuků), aby mohlo zajistit správný rozvoj miminka a současně zdravý vývoj dělohy, placenty a plodové vody. Na začátku těhotenství se doporučuje zvýšit energetický příjem z potravy o 150 kalorií denně, ke konci těhotenství již o 250 kalorií denně. Zvýšení váhy matky během těhotenství je normální a žádoucí. Průměrně to bývá 9 – 12 kg, avšak běžně existují přirozené odchylky. U žen s vyšší „výchozí“ váhou může být váhový přírůstek menší, u velmi štíhlých žen větší.

Foláty (superfolin, kyselina listová, vitamin B9)

Foláty podporují rozvoj nervů a mozku děťátka a jsou důležité pro správný vývoj plodu, zejména nervového systému. Jejich nedostatek může způsobit vážné rozštěpové vady. I proto se kyselina listová v mnoha světových zemích včetně USA povinně přidává do mouky. Foláty jsou obsaženy v syrové listové zelenině (varem se znehodnocuje), jako je brokolice, špenát, kapusta apod., dále v luštěninách, vajíčkách a kvasnicích. Pestrou stravou lze získat denně nejvýše 200 μg folátů.

Dle doporučení ČGPS by každá žena měla doplňovat pestrou stravu kyselinou listovou (folátem) v dávce 400 – 800 μg denně!

DHA (kyselina dokosahexaenová, vyšší ω-3 nenasycená mastná kyselina)

DHA je nenasycená mastná kyselina obsažená ve větším množství pouze v tuku mořských ryb (losos, tuňák, sleď, makrela) a mořských řas. DHA je hlavním strukturálním lipidem mozku (tvoří až 97% omega-3 lipidů mozku) a očí (tvoří až 93% omega-3 lipidů v oku). Správný a dostatečný přísun DHA ve stravě matky (zejména ve 2. a 3. trimestru a při kojení) je nezbytný pro rozvoj mozku a zraku vašeho miminka. Obvyklá strava nemusí dosahovat doporučené dávky (DDD odpovídá 2-4 rybím jídlům týdně). Výzkumy v posledních letech přitom naznačují, že se děti matek s nedostatečným přísunem DHA rodí častěji předčasně a jejich duševní rozvoj je zpomalený. Pokud nekonzumujete dostatek rybích jídel, doporučujeme dodávání DHA v dávce 250 mg denně.

Jód

Jód patří k velmi důležitým prvkům pro zdravý vývoj člověka, je to nezastupitelný článek v endokrinním systému (hormony štítné žlázy a tím celý metabolismus). Vyskytuje se především v mořských rybách a řasách a v menším množství v různých druzích ovoce a mléčných výrobcích. Vyrábějí se také některé jedlé soli s příměsí jódu. Všeobecně lze říci, že dostatečné množství jódu lze získat pestrou stravou, pro těhotné je nutná v tomto ohledu zvláštní pozornost. Nedostatečný příjem jódu v těhotenství může vést k potratům a k mentálnímu poškození plodu, a proto doporučujeme jeho suplementaci.

Hořčík (magnézium)

Hořčík je nezbytný pro výstavbu kostí a je také obsažen v mateřském mléce, a proto jeho potřeba v těhotenství roste. V případě, že je příjem hořčíku v těhotenství nedostatečný, je tento deficit doplňován z kostních zásob matky. Při velkém nedostatku hořčíku může dojít i k tzv. preeklampsii, eventuálně k dalším porodním komplikacím. Hořčík můžete získat hlavně z obilnin, vyskytuje se ve vodě i téměř všech potravinách. Vzhledem k jeho častým nízkým hladinám u těhotných doporučujeme od dvacátého týdne těhotenství až do porodu jeho pravidelnou suplementaci. Magnesium citrát complex – magnézium s maximální biologickou dostupností vyvinuté speciálně pro těhotné.

Selen

Selen působí jako antioxidant chránící před účinky volných radikálů a zvyšuje činnost imunitního systému, současně se významně podílí na metabolismu tuků. Příznivě ovlivňuje činnost štítné žlázy a jater, zvyšuje plodnost, podporuje tvorbu testosteronu. Dostatečné množství selenu v organismu také příznivě ovlivňuje vstřebávání hořčíku z potravin. Přítomnost selenu v organismu zmírňuje toxické účinky rtuti, olova, arsenu a kadmia. Výskyt selenu v potravinách je velmi nerovnoměrný a je ovlivněn jeho obsahem v půdě (celá střední Evropa patří mezi chudší oblasti na výskyt selenu, takže u exponovaných jedinců – například těhotných – může snadno dojít k nedostatečným hladinám). Nejvíce selenu je obsaženo v některých druzích ořechů, ve vnitřnostech, rybách a  mořských plodech. Jeho suplementaci, ideálně se zinkem a hořčíkem, doporučujeme.

Zinek

V lidském organismu má zinek důležitou úlohu jako součást velké řady enzymů. Dostatek zinku v potravinách je důležitý pro správnou činnost imunitního systému. Zinek podporuje hojení ran, tvorbu řady hormonů, léčbu zánětů a uchovávání inzulínu. V dostatečném množství se zinek vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny, zejména v hovězím, vepřovém a drůbežím mase, vejcích a mořských plodech. Mezi potraviny obsahující zinek patří také obilniny, fazole, sýry a ořechy, ale tyto přírodní zdroje poskytují zinek ve formě hůře přijatelné pro lidský organismus. V těhotenství roste potřeba zinku a jeho normální hladiny jsou, spolu s hořčíkem a selenem, důležité pro normální porod. Jeho suplementaci doporučuje, ideálně s hořčíkem a selenem.

Vápník (kalcium)

Během těhotenství dochází k významnému přesunu vápníku z těla matky do těla děťátka, aby byla zajištěna správná tvorba kostí a zubů. V prvních šesti měsících těhotenství tělo matky střádá vápník ve svých kostech, aby je pak v posledním trimestru – době největšího růstu děťátka – mohlo předat. Zejména v tomto období (a ještě víc v období kojení) je velmi důležitý zvýšený přísun potravy s obsahem vápníku (mléko a mléčné produkty), jinak hrozí poškození zubů a řídnutí kostí matky. Přísun vápníku v běžné potravě je v Evropě dostatečný (doporučenou denní dávku získáte vypitím jednoho hrnku mléka), a proto je jeho paušální dodávání v doplňcích stravy zbytečné. Pokud však nemůžete vápník přijímat v dostatečné míře v potravě, je na místě jeho suplementace.

Železo

Nároky na příjem železa v těhotenství stoupají, protože je nutné nejen k tvorbě červených krvinek děťátka, ale i ke zvýšené tvorbě červených krvinek matky. Železo je dostupné v běžné stravě (maso, ryby, vaječný žloutek, celozrnné produkty a zelenina). Železo z rostlinných zdrojů se hůře vstřebává než železo živočišné a vstřebávání železa podporuje vitamin C. Konzumace železa (nejen) u těhotných často vede k zácpě, a proto je jeho paušální dodávání v doplňcích stravy nevhodné (zbytečné zvyšování nitrobřišního tlaku je nebezpečné) – v indikovaných případech (zhruba 30% těhotných) je nutné železo dodat speciálním doplňkem stravy nebo lékem.